Praní špinavých peněz

Co jsou to špinavé peníze?

Špinavými penězi se označují finanční prostředky pocházející z trestné činnosti. Praní špinavých peněz je proces, během kterého je zastřen jejich původ tak, aby se zdálo, že jde o legální příjem. Legalizací výnosů z trestné činnosti, jak se odborně praní špinavých peněz označuje, se zabývá zákonem č. 253/2008 Sb. (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Na úrovni Evropské unie se jedná o třetí směrnice proti praní špinavých peněz č. 2005/60/ES z roku 2005.

Výraz „praní špinavých peněz“ (money laundering) pochází z USA, kdy mafie přidávala ve dvacátých a třicátých letech v době prohibice prostředky z nelegálního prodeje alkoholu, hazardu, prostituce a vydírání do tržeb v prádelnách, které ovládala. V tisku se poprvé objevil v roce 1973 v souvislosti s aférou Watergate.

Praní špinavých peněz se účastní zločinecké organizace, teroristé, společnosti vyhýbající se daním nebo vytvářející černé fondy, totalitní vlády nebo vlády financující nelegální operace, případně politické strany kvůli svému financování. Celosvětově je odhadováno, že vyprané peníze tvoří 5% celkového hrubého domácího produktu (HDP). Jedná se o stovky miliard dolarů ročně. Legalizace zisků z trestné činnosti narušuje přirozené fungování ekonomiky. Uměle navyšuje ceny práce a nemovitostí, vytlačuje legální firmy z trhu, zvyšuje inflaci a díky sociální a politické nejistotě omezuje příliv zahraničních investic.

Praní špinavých peněz je slabým článkem organizovaného zločinu. Je mnohem snazší peníze získat než je zlegalizovat. Proto je boj s legalizací výnosů z trestné činnosti považován za klíčový v boji proti organizovanému zločinu.

Praní špinavých peněz probíhá ve třech fázích:

  1. vklad hotovosti na účty (Placement, namáčení),
  2. zastření jejich původu (Layering, mydlení),
  3. návrat majiteli a investování do legálních činností (Integration, ždímání),

    Vklad hotovosti na účty

    Pro ztížení hotovostních operací existuje řada pravidel, která je regulují. Nejvyšší možná částka je dle § 3 zákona č. 254/2004 Sb. stanovena na ekvivalent 15 000 EUR přepočítaným na koruny směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby. Jedná se o platby mezi dvěma subjekty během jednoho dne. Za jeho porušení hrozí fyzickým osobám pokuta až 500 000 Kč a právnickým až 5 milionů. Existuje několik výjimek:

  4. platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle zákona o správě daní a poplatků nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
  5. povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
  6. platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů,
  7. platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,
  8. platby určené k úschově peněz notářem,
  9. platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.

Protože manipulace s hotovostí je u vyšších částek obtížná a platby touto formou omezené, snaží se je majitelé špinavých peněz převést na bankovní účty. To se obvykle děje v regionu, kdy byly peníze trestnou činností získány. Klasickým způsobem je rozdělení na řadu transakcí pod 15 000 EUR, které jsou vkládány na různé účty. Označuje se to jako smurfing (šmoulení). Zabránit tomu mají propracované mechanismy bank zahrnující školení osob na přepážkách i softwarové vybavení. V rámci bank má na starosti tuto problematiku osoba s funkcí Compliance Officer nebo AML (Anti Money Loundering) Officer.

Finanční instituce hledají tyto znaky, že se jedná o legalizaci výnosů z trestné činnosti:

  1. jde o několik vkladů na vlastní nebo cizí účet těsně pod povolený limit, tzv. strukturování,
  2. vklady v hotovosti většího počtu osob na jeden účet,
  3. opakované vklady často v jeden den,
  4. používání neobvyklých nominálních hodnot bankovek,
  5. ukládání hotovosti, která není dopředu spočítaná,
  6. ukládání bankovek s nižší nominální hodnotou a následné vybírání bankovek s vyšší nominální hodnotou,
  7. vklad v hotovosti následovaní bezhotovostním převodem na jiný účet často v zahraničí,
  8. velký počet hotovostních vkladů a malý počet hotovostních výběrů,
  9. v hotovosti je uhrazena služba nebo finanční produkt (životní pojištění, spoření, důchodové připojištění, drahý zájezd), ta je zrušena a výplata zůstatku je provedena šekem nebo na účet,
  10. vkladatele doprovází další osoba,
  11. vkladatel se chová podezřele,
  12. vkladatel je nervózní.

Protože vklad prostřednictvím bank je stále složitější, přesouvá se více peněz do jiných finančních institucí, jako jsou leasingové společnosti, směnárny, sázkové společnosti a realitní kanceláře. U sázkových kanceláří jsou špinavé peníze v hotovosti vloženy do hry a výhra je převáděna na bankovní účet. Klasickým postupem je vsadit si na dvě proti sobě stojící možnosti (např. červená a černá v ruletě nebo sázka na zápas u dvou různých kanceláří s různým výsledkem) a získat část vsazených peněz jako výhru.

V případě realitních kanceláří dochází ke koupi nemovitostí za nízkou cenu a jejich prodeji mnohem dráž. Zisk je vytvořen díky platbě špinavými penězi. Někdy je nemovitost prodána za cenu nižší, než byla nákupní nebo za kupce platí třetí strana. V některých případech nedochází k prodeji samotné nemovitosti, ale ke změně majitele společnosti, například akciové společnosti s akciemi na držitele, která nemovitost vlastní a to i v několika fázích s postupně rostoucí cenou a různými znaleckými odhady. Tím dochází k prolínání fáze vkládání hotovosti (namáčení) a zastírání původu (mydlení).

Dalším způsobem převodu hotovosti je využití alternativních bankovních systémů. Jedná se například o Hawala/Hundi, Chop nebo Fei ch’ien. Jsou založeny na důvěře, osobní komunikaci a využívají je zejména osoby asijského nebo arabského původu a velmi často také teroristické organizace z této oblasti. Na rozdíl od klasických bankovních převodů po nich nezůstávají téměř žádné písemné záznamy. V případě potřeby je možné i převody v těchto systémech zamlžit rozdělením na menší částky, v delším časovém období a využitím několika prostředníků v různých zemích.

Zamlžení původu

V okamžiku, kdy jsou špinavé peníze převedeny z hotovosti na bankovní účty, nastává fáze, jejímž cílem je zastření jejich původu. Obvykle dochází k řadě převodů mezi různými bankami v různých částech světa, směně na cenné papíry, konverzi mezi různými měnami, výměna za hotovost a zpět, k nákupu a následný prodej drahých předmětů a podobně.

Finanční instituce mají za povinnost identifikovat účastníky transakce, jejíž výše přesahuje ekvivalent 1000 EUR. Záznamy o osobách a transakcích se uchovávají 10 let. Oprávněná osoba, tedy firma s povinností hlásit podezřelé transakce Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí ČR. Pokud tak neučiní, může dostat pokutu až 50 milionů korun. Mezi oprávněné osoby patří kromě bank také obchodníci s cennými papíry, investiční fondy, leasingové společnosti, realitní kanceláře, herny, kasina, družstevní záložny, směnárny, advokáti, notáři, exekutoři, auditoři a daňoví poradci.

Za podezřelé jsou považovány transakce vykazující tyto znaky:

  1. existují problémy s identifikací klientů,
  2. klient požaduje neobvyklé podmínky transakce,
  3. transakce je pro daného zákazníka neobvyklá,
  4. transakce nedává smysl z ekonomického, právního nebo věcného pohledu,
  5. klient se vyhýbá osobnímu kontaktu s finanční institucí,
  6. jedna ze stran transakce sídlí v daňovém ráji,
  7. pro transakci je použit dlouhodobě nevyužívaný účet,
  8. dochází k převodu prostředků ihned po jejich připsání na účet,
  9. jedná se o neobvykle vysoké převody,
  10. klient je při osobním styku nervózní,
  11. klient nechce poskytnout některé údaje, poskytne je nepravdivé nebo je obtížné jejich pravdivost ověřit,
  12. příkaz k převodu zadává jiná osoba, než je obvyklé,
  13. účet je použit jen pro jednu transakci a poté je zrušen,

Povinná osoba může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu. Pro dohled nad podezřelými transakcemi je v České republice využívám informační systém společnosti ADASTRA.

Praním špinavých peněz se zabývají specializované společnosti, které si za své služby účtují 25 – 60 % z původní částky. Využívají například odborníky z oblasti realit a cenných papírů, kteří jejich činnosti dodávají zdání legálnosti. Zakládají firmy, které nevyvíjí svou proklamovanou činnost (např. poradenství, účetnictví, realitní činnost, restaurace) nebo je jejich obrat výrazně nižší než deklarovaný. Říká se jim anglicky „shell“ neboli skořápka. Pro firmy je mnohem snazší zdůvodnit bance vyšší nebo nepravidelné pohyby na účtu než pro fyzickou osobu. Je také složitější dohledat skutečného organizátora transakce, protože jménem firmy vystupují najatí prostředníci.

Často používaným způsobem zamlžení transakcí je použití krycích firem (offshore) registrovaných v zemích s nízkými daněmi a vysokou mírou bankovního tajemství. Účet v bance například zřídí osoba, která se prokazuje jako zástupce společnosti registrované na Kypru s akciemi na majitele. V obchodním rejstříku má tato společnost uvedeny místo skutečných majitelů místní občany. V takovém případě může banka požadovat další doklady, například zápis z poslední valné hromady, prohlášením klienta nebo jednatele. Problém je, že ne vždy je tento postup dodržován a banka není schopna ověřit pravdivost takovýchto listin.

Dalším způsobem je využití prostředníků, kteří za provizi nechají peníze protéct svým účtem. Například při internetovém podvodu (phishingu) využije pachatel účet, založený třetí osobou. Ta si nechá 7 až 10 % z došlé částky a zbytek převede na jiné účty v zahraničí nebo vybere v hotovosti a přepošle službou typu Western Union nebo MoneyGram. V případě vyšetřování je trestně stíhán prostředník, nikoliv organizátor, kterého se většinou nepodaří dohledat. Sazba pro bílého koně je 2 roky, v případě vyšších částek až 8 let.

Možné je i založit v zahraničí společnost, v ČR její organizační složku a ta si pak otevře u české banky účet. Zahraniční společnost je vzápětí zrušena a účet lze použít pro praní špinavých peněz.

Pro zastření původu finančních prostředků jsou využívání operace s majetkovými podíly společností, nákup a prodej cenných kovů, cenných papírů, nemovitostí, uměleckých předmětů nebo starožitností. Lze také nakupovat a prodávat předražené poradenské nebo jiné služby či pronajímat nemovitosti.

Investice vypraných peněz

Legalizované příjmy z trestné činnosti používají jejich majitelé na svou osobní spotřebu, pro financování trestné činnosti například terorismu a také je investují do nemovitostí a firem. Kromě nelegální činnosti provozují zločinecké a teroristické organizace také legální činnost, jako je svoz odpadků, stavebnictví, demoliční firmy, turistický průmysl, ochrana osob a majetku, vydávání tiskovin a mnoho dalších.

Nové trendy v praní špinavých peněz

Mezi moderní způsoby vrstvení prostředků je použití internetových sázkových kanceláří. Buď jako provozovatel nebo jako klient jinak v zásadě legální společnosti. Je u nich omezená možnost identifikace klientů a jejich provozovatelé často sídlí v daňových rájích, aby se vyhnuli kontrole a zdanění.

Nově jsou také využívány předplacené platební karty nebo dárkové karty. Nepočítají se do omezení hotovosti pro převoz přes hranice a je jimi možné platit i na internetu, vybrat peníze z bankomatu nebo je nechat poslat bezhotovostně do zahraničí. Celkový objem finančních prostředků na nich je 107 miliard USD. Tyto karty nejsou u nás používány.

Nedávno se objevil trend virtuálního praní peněz pomocí online her typu Second Life nebo World of Warcraft. Jsou vytvořeny účty několika osob, reálné peníze vyměněny za virtuální používané ve hře, ty jsou převedeny jinému hráči a opět vybrány v hotovosti.

Dalším moderním trendem je využití mobilních telefonů coby platebních nástrojů. Pachatel složí peníze v hotovosti na jednom místě a vybere je pomocí mobilu na jiném.

Vrací se také doba pašování hotovosti. Malé bankovky jsou vyměněny za vyšší nominální hodnoty. Jednak tvoří menší objem i hmotnost a navíc se na bankovkách přenášejí fyzické stopy jejich pohybu, jako jsou přítomnost drog nebo otisky prstů. Bankovky s vyšší nominální hodnotou jsou umístěny do vakuově uzavřených plastových obalů a obklopeny kávou, pepřem nebo jinou aromatickou látkou pro zmatení policejních psů. Potom jsou v nákladních autech nebo kontejnerech převáženy do zahraničí.

Boj s praním špinavých peněz

Na boji s praním špinavých peněz se podílí státní i nestatní instituce. Kromě povinných osob vyjmenovaných výše jsou to Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOKFK SPKV) zřízený nařízením Ministerstva vnitra č. 71/2001. ÚOKFK má centrálu s vedením a 6 odbory v Praze. Expozitury jsou umístěny v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Expozitury jsou členěny na dvě oddělení: operativní činnost a vyšetřování.

Jednotlivé odbory ÚOKFK SPKV jsou:

  1. Odbor korupce a ochrany zájmů Evropské unie,
  2. Odbor závažné hospodářské trestné činnosti,
  3. Odbor daní, výnosů a praní peněz,
  4. Odbor kancelář ředitele útvaru,
  5. Odbor analytiky a informatiky,
  6. Odbor mezinárodní spolupráce a metodiky.

Kromě legalizace výnosů z trestné činnosti se ÚOKFK se zabývá vyšetřováním krácením daní, úvěrových a jiných podvodů, přijetí úplatku, zneužití pravomocí, padělání, podplácení, pletich při veřejné soutěži, dotačních podvodů a plní také úkoly Úřadu pro vyhledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti (Asset Recovery Office).

Finanční analytický útvar (FAÚ) je podřízen náměstku Ministerstva financí ČR a skládá se ze čtyř oddělení:

  1. Oddělení 241 Mezinárodní a právní,
  2. Oddělení 242 Analytické,
  3. Oddělení 243 Kontrolní,
  4. Oddělení 244 Sběru a zpracování dat.

V roce 2010 FAÚ dostal 1887 hlášení o podezřelých transakcích, což je méně než 2200 v předchozím roce. Na jejich základě bylo podáno 296 trestních oznámení. Zajištěno bylo celkem 287 mil. Kč, což je nárůst oproti 190 mil. Kč v roce 2009. FAÚ je také koordinátorem dodržování mezinárodních obchodních sankcí. V současnosti pracuje FAÚ na projektu Národní evidence účtů označované někdy nepřesně jako Centrální registr účtů.

Na nadnárodní rovině se boji proti praní špinavých peněz věnuje organizace Financial Action Task Force on Money Laundering(FATF) založená v roce 1989 na summitu G7 v Paříži.

Slovníček

AML officer (Anti Money Loundering) – manažer zodpovědný za ochranu proti praní špinavých peněz ve finanční instituci

ARO (Asset Recovery Office) - Úřad pro vyhledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti

Compliance Officer – manažer zodpovědný za to, že pracovníci firmy jsou ve shodě s firemními pravidly

Daňový ráj (Tax Haven) – stát s nízkými daněmi např. Andora (žádné daně z příjmu fyzických osob), Bahamy (žádné daně z finančních výnosů ani daně z příjmu fyzických osob), Kypr (10% daň z příjmu právnických osob, 20-30% u fyzických osob) a další.

Financial Action Task Force on Money Laundering (FATF) - mezinárodní organizace založená v roce 1989 na summitu G7 v Paříži s cílem bojovat proti praní špinavých peněz

FAÚ – Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR

Fei ch’ien - alternativní bankovní systém čínského původu využívaný čínskou a vietnamskou komunitou

Hawala (Hundi) – alternativní bankovní systém, Hawala znamená arabsky důvěra, ekvivalentem je hindský výraz Hundi, má nižší poplatky a téměř žádné písemné záznamy

Hundi (Hawala) - alternativní bankovní systém, Hundi znamená hindsky důvěra, ekvivalentem je arabský výraz Hawala

Chop – alternativní bankovní systém

Integration (ždímání) - návrat vypraných peněz majiteli a jejich investování do legálních činností

Layering (mydlení) – proces praní špinavých peněz, kdy dochází k zamlžování jejich původu

MoneyGram – společnost poskytující rychlé hotovostní převody peněz

Mydlení (layering) - proces praní špinavých peněz, kdy dochází k zamlžování jejich původu

Namáčení (placement) - vklad hotovosti na účty

Offshorová společnost – firma v daňovém ráji

Oprávněná osoba – fyzická nebo právnická osoba vyjmenovaná v zákoně č. 253/2008 Sb. (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), která má za povinnost informovat o podezřelých transakcích

ÚOKFK SPKV - Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování

Phishing – podvodná technika s cílem vylákat hesla k účtům na internetu včetně bankovních

Placement (namáčení) - vklad hotovosti na účty

Shell (skořápka) – firma nevykazující řádnou činnost sloužící zejména k praní špinavých peněz

Smurfing (šmoulení) – rozdělení větší částky na menší

Šmoulení (smurfing) - rozdělení větší částky na menší

Western Union – americká společnost provádějící rychlé hotovostní převody peněz

Ždímání (integration) - návrat vypraných peněz majiteli a jejich investování do legálních činností

Marek Juda
Autor kriminálního románu Špinavé peníze

 
 
 
 

Tištěná verze

Přečtěte si knihy Špinavé triky a Špinavé peníze z prostředí organizovaného zločinu a praní peněz. Obě mají formát A5 a měkkou vazbu.

 
KOUPIT

159 Kč
(+42 Kč poštovné a balné)

 
 
 

Pro elektronické čtečky

Nabízíme vám elektronickou
verzi pro čtečky knih ve formátech
PDF, MOBI, ePub, RTF a TXT.
Všechny formáty jsou bez DRM.

 
KOUPIT

99 Kč

 
 
 

Číst online

Přečtěte si zdarma na tomto webu první polovinu obou knížek. Text se otevře ve speciálním prohlížeči v dalším okně.

 
ZOBRAZIT

Zdarma